PYLOOP

Jak snadno získat řezy vrstevnicovým terénem

V minulém článku jsme si ukazovali, jak pomocí modulu GeoExport jednoduše stáhnout polohopis ZABAGED pro zájmové území — jako konkrétní příklad jsme použili polohopis ústecké čtvrti Klíše. Na konci článku jsem zmiňovala, že identickým postupem v záložce ZABAGED Vrstevnice modulu GeoExport získáme i vrstevnicový výškopis (výškové vrstevnice po 1 m).

Postup exportu tu pro urychlení nebudu opakovat; jen dodám, že pro ilustraci jsem zvolila povrchový důl nedaleko města Horní Jiřetín.

Pro rozšíření předchozího článku jsem si tentokrát zájmové území definovala pomocí souřadnic v S-JTSK (funkcí Export souřadnic v Microstationu). Do modulu GeoExport (záložka ZABAGED Vrstevnice) jsem je nahrála ve formátu TXT jako prostý seznam souřadnic oddělených mezerou, což je výchozí výstup z Microstationu V8i.

Výchozí výstup souřadnice S-JTSK z Microstationu V8i
Zápis souřadnic S-JTSKpolygonu zájmového území v souboru txt, nativně generované Microstationem

Polygon po nahrání souboru (TXT nebo CSV) můžeme následně zkontrolovat v mapovém editoru, který vyvoláme stiskem tlačítka Mapový editor. Pokud je polygon v pořádku, stiskneme tlačítko Stáhnout vrstevnice a exportovat do DXF.

Poznámka: pokud jsme polygon předtím nahráli pomocí souboru se souřadnicemi, není nutné mapu s modulem synchronizovat.

Zájmové území na podkladu ČÚZK
Zájmové území na základní mapě ČÚZK

Modul GeoExport (záložka ZABAGED Vrstevnice) nám tedy z portálu ZABAGED stáhl vrstevnicový model terénu a vytvořil finální soubor DXF s vrstevnicemi zájmového území (včetně údajů o výškách jednotlivých vrstevnic). Výsledný výkres vypadá nějak takto (zobrazeno v LibreCADu):

Zobrazení vrstevnicového modelu terénu v LibreCADu
DXF výkres s vrstevnicemi zobrazený v LibreCADu

Pro srovnání přidávám ještě pohled na totožné území v prohlížeči Geoportálu ČÚZK:

Zobrazení vrstevnicového modelu terénu v Geoprohlížeči Geoportálu ČÚZK
Výřez zájmového území v prohlížeči Geoportálu ČÚZK

Jakmile máme výkres s vrstevnicemi (já jsem si ho nazvala vrstevnice.dxf), je potřeba definovat osu terénních profilů. Mělo by jít o úsečky nebo polylinie (lomené čáry) s nejméně dvěma body; linie může obsahovat lomy. Ideální je, když linie začíná i končí na vrstevnici — pokud začíná nebo končí mezi vrstevnicemi, terén se vypočítá až od prvního průsečíku s vrstevnicí. Osy jednotlivých řezů je potřeba umístit do samostatných vrstev (co řez, to vrstva). Pro ilustraci nechávám na obrázku viditelný i polygon definující zájmové území, který jsme použili pro export vrstevnic. Všimněte si, že exportovaný vrstevnicový terén je o něco větší než zájmové území.

Vrstevnicový model terénu se zájmovým polygonem a osami řezů
Vrstevnicový terén se zájmovým územím a osami řezů

Máme-li jeden DXF výkres obsahující jen vrstevnice (v jedné vrstvě pojmenované například „vrstevnice“) a druhý DXF výkres jen s osami řezů v zájmovém území (vrstvy například rez_1, rez_2 atd.), můžeme přistoupit k vytvoření profilů terénu. V záložce Profil terénem modulu GeoExport aplikace PyLoop Tag Manager klikneme na tlačítko Nahrát DXF s vrstevnicemi. Nezapomeneme v roletce vybrat vrstvu, ve které máme vrstevnice zakresleny.

V dalším kroku nahrajeme připravený výkres s osami řezů (modul si sám načte všechny dostupné vrstvy).

Nastavíme parametry výsledných profilů terénu, jako je převýšení a výška textu. Volbu Interpolovat terén mezi vrstevnicemi necháme zaškrtnutou a stiskneme tlačítko Generovat profily.

Modul GeoExport - Záložka Profil terénem - defaultní nastavení
Záložka Profil terénem modulu GeoExport a nastavení exportu

V logu modulu vidíme výsledky — názvy profilů, počet průsečíků, délku, výšky a srovnávací hladinu.

Modul GeoExport - Záložka Profil terénem
Výpis v logu

Výsledný soubor DXF s vygenerovanými profily terénu: 

Výsledné řezy vrstevnicovým terénem
Výsledné profily vrstevnicovým terénem

Tím máme profily terénu hotové. Získané profily můžeme exportovat do DGN nebo DWG a dál s nimi pracovat, jak jsme zvyklí.

A to je pro tento článek vše. Děkuji, že jste dočetli až sem. V dalším článku si řekneme něco o formátu WKT a DMVS.

Často kladené otázky (FAQ)

K čemu slouží modul Profil terénem? Modul Profil terénem v aplikaci PyLoop Tag Manager (záložka v modulu GeoExport) vytváří řezy (profily) terénem z vrstevnic. Na vstupu potřebuje DXF s vrstevnicemi a DXF s osami řezů, na výstupu vrací DXF s hotovými profily terénu.

Jaká vstupní data modul potřebuje? Dva soubory DXF: jeden s vrstevnicemi (3D polylinie, kde souřadnice Z odpovídá nadmořské výšce, v S-JTSK — lze použít výstup ze záložky ZABAGED Vrstevnice) a druhý s osami řezů, kde je každý řez nakreslený ve vlastní vrstvě.

Jak mám nakreslit osy řezů? Jako úsečky nebo polylinie (lomené čáry) s nejméně dvěma body, každý řez ve vlastní vrstvě (název vrstvy = název řezu). Ideální je, když linie začíná i končí na vrstevnici; pokud začíná nebo končí mezi vrstevnicemi, terén se počítá až od prvního průsečíku s vrstevnicí.

Co znamenají parametry převýšení a interpolace? Převýšení (násobek) určuje svislé zkreslení profilu — hodnota 1 znamená bez převýšení, 2 dvojnásobné apod. Volba Interpolovat terén mezi vrstevnicemi dopočítává výšku i mezi jednotlivými vrstevnicemi, takže je profil plynulejší (doporučeno).

V jakém formátu je výstup a jak s ním dál pracovat? Výstupem je soubor DXF s vygenerovanými profily. V případě potřeby jej lze převést do formátu DGN nebo DWG a dále zpracovat v běžném CAD editoru.

Odkud získám vrstevnice pro analýzu? Vrstevnicový model terénu (vrstevnice po 1 m) stáhnete přímo v modulu GeoExport přes záložku ZABAGED Vrstevnice, a to pro zájmové území o ploše až 500 ha.