Jak pomocí modulu "Územní analýza" získat přehled o územních omezeních zájmové oblasti
V minulém článku jsme si ukázali, jakým způsobem lze u liniové stavby získat informace o dotčených parcelách v konkrétním LV. Dnes se zaměříme na to, jak jednoduše získat detailní přehled o územních omezeních v zájmovém území o ploše až 500 ha.
PyLoop Tag Manager má pro tento účel vestavěný modul Územní analýza. Ve zkratce jde o modul, který na základě definovaného území stáhne data z geoinformačních portálů státní správy i z dalších dostupných zdrojů (například OSM), spočítá jejich průnik se zájmovým územím a vygeneruje interaktivní mapu a přehledný textový výpis.
V tomto návodu se tedy dozvíte, jak v modulu Územní analýza definovat zájmové území, načíst souřadnice z Microstationu (S-JTSK) a exportovat omezení z registrů jako RÚIAN, AOPK či HEIS do formátů .docx a .dxf.
Zájmové území lze zadat dvěma způsoby: nahráním textového nebo CSV souboru se souřadnicemi polygonu (nativně exportovaného například z Microstationu), nebo manuálním „naklikáním“ v interaktivní mapě.
Modul navíc umožňuje z výsledků analýzy vygenerovat tagy do hlavního uživatelského rozhraní a ty pak exportovat do dokumentů .docx, .xlsx a .dxf.
V následujícím textu si ukážeme, jak tento přehled získat co nejsnáze.
Otevřeme si tedy modul Územní analýza.
V pravé horní části dialogového okna klikneme na tlačítko MAPOVÝ EDITOR, které otevře internetový prohlížeč s podkladovou mapou ČÚZK — volit lze mezi základní mapou a ortofotomapou. Pro naše účely mi přijde vhodnější základní mapa, proto použiji tu.
Mapový editor:
Kolečkem myši přiblížíme oblast, která nás zajímá — v tomto případě provedeme územní analýzu oblasti vodní nádrže Josefův Důl a okolí obce Kristiánov.
V pravé horní části klikneme na symbol pětiúhelníku, který nám umožní definovat zájmové území.
V interaktivní mapě území vymezíme a polygon stiskem tlačítka Finish, nebo dvojklikem do mapy uložíme.
Dalším nezbytným krokem je dostat zájmové území z prohlížeče do PyLoop Tag Manageru. To uděláme tak, že údaje o území vložíme do schránky tlačítkem Uložit polygon do schránky v levém horním rohu. Interaktivní mapu pak můžeme zavřít a vrátíme se do PyLoopu.
Tady v otevřeném dialogu klikneme na tlačítko Načíst polygon ze schránky.
Poznámka z praxe: Pokud máte zájmové území vymezené například ve výkresu z Microstationu, můžete souřadnice z něj vyexportovat a pak je jednoduše nahrát z výsledného CSV nebo TXT souboru. Důležité je dodržet nastavení výkresu v souřadnicovém systému S-JTSK / Křovák East North (EPSG:5514).
Mně osobně se tento způsob velmi osvědčil — polygon v Microstationu si vytvářím jako úplně první věc při přípravě projektové dokumentace a následně ho používám při stahování dat z DMVS, případně v modulu GeoExport.
Po nahrání polygonu se v části Informace o polygonu zobrazí jeho základní údaje — počet vrcholových bodů a plocha.
Nyní se můžeme přesunout k části se zaškrtávacími políčky, kde definujeme, jaké údaje nás zajímají. Všimněte si, že u každého políčka je uveden zdroj dat. Některé zdroje — například AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), ČGS (Česká geologická služba) nebo RÚIAN (Registr územní identifikace, adres a nemovitostí) — jsou datové služby české státní správy. Jiné, například OSM (OpenStreetMap), jsou portály s velkým množstvím dat, která ale nejsou oficiální. Přesto jsou některá data z OSM natolik zajímavá, že jsem se je rozhodla do analýzy také zařadit.
Za samostatnou zmínku stojí data s příznakem HEIS, který provozuje Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. VÚV TGM sice není přímým orgánem státní správy, ale jde o veřejnou výzkumnou instituci zřízenou Ministerstvem životního prostředí. Navzdory tomuto statusu je jím provozovaný Hydroekologický informační systém (HEIS) oficiálním, státem garantovaným a legislativně uznávaným zdrojem vodohospodářských dat v ČR. Data o vodních tocích, útvarech či chráněných oblastech akumulace vod (CHOPAV) tak mají plnou oficiální váhu, přestože nepocházejí z klasického úředního registru.
Oficiální vládní data využíváme také u registru LPIS (veřejný registr půdy MZe), ze kterého analýza čerpá zásadní údaje o zemědělských melioracích — tedy o existenci podzemních drenážních systémů, které mohou stavbu výrazně zkomplikovat.
Oblast památkové péče pak pokrývají data z Národního památkového ústavu (NPÚ); zde se územní analýza zaměřuje výhradně na plošná omezení, konkrétně na mapové vrstvy městských a vesnických památkových zón a rezervací, kde platí nejpřísnější regulace.
Stejně jako v samotném modulu a jeho textovém výstupu si i zde dovolím malý disclaimer: výstup má informativní charakter a nenahrazuje územně analytické podklady, vyjádření dotčených orgánů ani správců technické infrastruktury.
Cílem dat z tohoto modulu je poskytnout co nejucelenější informace o zájmové oblasti a jejích územních omezeních na úrovni prvotního průzkumu — aby projektant věděl, do čeho jde. Při zpracování projektové dokumentace je nutné data pečlivě ověřit a požádat příslušné instituce o oficiální vyjádření.
Teď se vrátím k samotným políčkům — jako další věc stojí za povšimnutí, že u položek Katastrální parcely (RÚIAN) a Územní omezení RÚIAN jsou dvě malá zelená tlačítka s ozubenými koly. Ta umožňují podrobně definovat, jaké konkrétní informace se mají zjišťovat. V případě katastrálních parcel lze volit různé kombinace druhů pozemků, v případě Územních omezení RÚIAN lze volit mezi 23 základními druhy územních omezení, která RÚIAN eviduje u katastrálních parcel.
Upozornění: políčko lesní porosty OSM sleduje skutečný pokryv lesních porostů v mapě OSM (nikoli údaje z katastru — ty řeší Katastrální parcely RÚIAN) a Ochranné pásmo lesů (odvozeno) počítá ochranné pásmo (buffer) z údajů OSM. To znamená, že tato data nejsou přesná, jsou jen orientační — vezměte to v úvahu při prohlížení výstupu v interaktivní mapě.
Jakmile máme vybráno, která data nás zajímají, stiskneme tlačítko Spustit analýzu.
Územní analýza potrvá pár minut. Během této doby aplikaci nezavírejte a získaný čas využijte k malému protažení nebo třeba k uvaření voňavé kávy.
Výsledky se zobrazí v logu ve spodní části obrazovky. Data tu můžete roztřídit podle toho, zda v zájmovém území průnik byl, nebo nebyl.
Data z územní analýzy je možné dále vyexportovat do souboru TXT pro pozdější použití, a to tlačítkem Exportovat do TXT.
Textový výstup vypadá nějak takto:
Nebo je můžeme exportovat do interaktivní mapy na podkladu map ČÚZK tlačítkem Export mapy. Tuto mapu uloženou ve formátu HTML lze opakovaně prohlížet a vrstvy v ní podle potřeby zapínat a vypínat. Pozor — data z RÚIAN a katastru se do mapy kvůli své složitosti a objemu neexportují.
Interaktivní mapa vypadá nějak takto:
Poslední možnost, jak z modulu Územní analýza získat data, je tlačítko Vytvořit tagy.
Tato funkce vezme výsledky analýzy a vytvoří z nich tagy v hlavním uživatelském rozhraní aplikace (v nové kategorii Analýza). Výsledky je pak možné importovat do výstupních dokumentů .docx, .xlsx a .dxf projektové dokumentace.
Často kladené otázky (FAQ)
- Pro jak velká území je modul určen?
- Optimalizován je pro zájmové oblasti s rozlohou do 500 ha.
- Jaké souřadnicové systémy modul podporuje?
- Nativně pracuje v systému S-JTSK (EPSG:5514), což zajišťuje přesnost pro česká data.
- Z jakých registrů PyLoop čerpá data?
- Analýza v reálném čase propojuje registry RÚIAN, AOPK, ČGS a HEIS (VÚV TGM).
- Do jakých formátů mohu výsledky exportovat?
- Kompletní přehled omezení získáte ve formátech .docx (textová zpráva), .xlsx (tabulka parcel) a .dxf (vektorové hranice pro CAD).
Děkuji, že jste dočetli až sem. V dalším článku se podíváme na to, jak pomocí modulu GeoExport stáhnout ze ZABAGED polohopis a vrstevnicový výškopis.
